Červencová klasika aneb Kemp a jednohvězda v Poděbradech

Jako každý rok jsme se začátkem července setkali, abychom se v průběhu jednoho týdne pokusili zlepšit především naše volejbalové, ale i jiné, „sociální“, dovednosti. Nečekalo nás nic lehkého, neboť podle meteorologických expertů mělo panovat extrémní počasí v podobě tropických veder a vydatných slejváků (jak by řekl můj tatínek „Chčije a chčije“). Ti nejpilnější z nás se v areálu BVC Žraloků setkali již v neděli odpoledne, aby doladili několik technických maličkostí a celkově připravili zázemí pro nadcházející Kemp. Tímto bych chtěl všem, kteří přišli pomoci poděkovat za odvedenou práci.

Pondělní dopolední trénink představoval spíše seznamování s balónem a připomenutí si, kam že se to vlastně odráží. Vedoucí kempu, pan Klobouček, rozdělil veškeré účastníky do 5 výkonnostních skupin (muži, ženy, junioři, naděje a potěr). Obě tréninkové fáze (dopolední a odpolední) jsme jako jeden tým zvládli výborně a čekala nás zasloužená koupačka v jezeře. Následující den jsme do toho mohli šlápnout naplno jelikož počasí nám přálo a tréninky z pera Holčise alias Pavlika tak měli výbornou kvalitu. Po 4 hodinách na písku přišel čas se trochu zkulturnit a přichystat si odměnu ve formě večeře (byly špekáčky). Třetí krizový den byl jedním z posledních dní, kdy šlo získávat tzv. „čárky“ a jelikož dosud nikdo neměl čárku v kategorii „ulička lásky nebo vějířek“, roztrhl se s nimi pytel. Druhou fázi tréninku nám navíc zpestřilo počasí, kdy se střídaly průtrže mračen s lehkým mrholením. V podstatě po celou dobu tréninku pršelo. Na druhou stranu, díky Bohu za to, jinak bych čárku za „makačenka“ asi nikdy nezískal. Ten, kdo totiž nevyměkl a tréninku se účastnil, získal čárku z tohoto složitého odvětví. Na závěr dne se mohli zájemci zapojit do všemi milované vědomostní hry „Labyrint vědomostí“ a rozmnožit tak čárky z deskovek.

Od čtvrtečního rána již byla cítit nervozita z přibližujícího se turnaje, jehož start byl naplánovaný po obědě. Jelikož se nasazení do turnaje určuje podle počtu získaných čárek ve všech kategoriích, všichni se snažili doplnit si všechna volná políčka, kde jim čárka zbývala. Na ty z nás, kterým se to nepovedlo, čekalo večer „za trest“ recitování básničky, ideálně z vlastní tvorby. Z turnaje se stihly odehrát skupiny ze kterých postupovaly všechny týmy do dalšího dne, kde se hrál pavouk 1-KO. Vítězství ve skupině zajišťovalo bye v předkole, což se na pátek ráno vždy hodí, a tak byly k vidění i vyhecované souboje. Večer se konalo již tradiční Hemžení, téma shromáždění bylo pořekadla a přísloví. Nutno podotknout, že i takto složité téma dovedli kempaři pomocí rozličných převleků a scének ztvárnit bravurně. Nestranná porota hodnotila kostýmy skrze decibely projevující potěšení z daného převleku a té největší bouře dosáhl Kvapoš, který tak získal ocenění pro nejlepší převlek (vítězné přísloví: vzít nohy na ramena). Udělovali se i další ceny, například pro naši stálici Harleye. Náš Bazénkový král po dlouhých letech zvládnul pokořit výzvu „Játra staré dámy“ a získal tak čestný bazének, který ale zůstane navždy prázdný.

Poslední den se dohrával kempový turnaj, kde se ve finálové čtveřici utkaly týmy ve složení Klobouček-Mašín, Kvapoš-Kája, Fíla-Radka a Óňa-Lenka. Nejlépe se dařilo druhému jmenovanému týmu, který celý turnaj prošel bez jediné prohry a po zásluze mohl být vyhlášen jako nejlepší tým turnaje. Dále skončili Fíla-Radka – 2.místo, Óňa-Lenka – 3.místo, Klobouček-Mašín – 4.místo. Ostatním dvojicím děkuji za účast, předvedly krásné a bojovné výkony, ale na zvěčnění to tentokrát bohužel nestačilo.

Tímto kláním nám skončil Kemp 2023, ale Žraločího proplouvání pískovými kurty tento týden ještě dosti nebylo. V odpoledních hodinách se totiž rozehrávala kvalifikace ČP 1* v nedalekých Poděbradech. Hlavní soutěž měla jistou jedna naše dvojice a to Beneš-Beneš (Víteček s Ondrou pro tápající). Zbylé dvě se museli poprat s kvalifikací. Nejdříve rozehrála turnaj světoznámá dvojice Beneš‑Kubala, která vyhrála první zápas za 24 minut poměrně jednoznačně, avšak v dalším kole je čekalo derby, s naší další dvojicí Holčík-Pavlovský. Tento souboj lépe vyzněl pro druhé jmenované, kteří vyhráli zápas poměrem 2:0. Náš šaman proto musel uhrát ještě jeden zápas v opravách, což se povedlo 2:1 nejtěsnějším možným rozdílem 15:13 v tie-breaku, když soupeři zkazili podání. Velký dík patří i našim žraločím fanouškům, kteří nelenili a v hojném počtu se vydali podpořit naše borce. Hlavně díky nim se povedlo všem žralokům postoupit do víkendové hlavní soutěže.

V sobotu ráno v 9:00 se udála malá kuriozita, když ke svým zápasům nastoupili v jednu chvíli tři Benešové. Ani jeden z nich však nedokázal dovést svůj zápas do vítězného konce. Tento nezdar napravil v 10:30 Pavlik, který svůj zápas vyhrál a postoupil do dalšího kola, kde bohužel nezvládl zopakovat výkon z předešlého zápasu. I naše poslední dvojice se tak ocitla v opravném pavouku. Tam se odehrálo repete z páteční kvalifikace, avšak s opačným vyústěním, dvojice Beneš-Kubala tentokráte již poněkud unaveného šéftrenéra Kempu (Pavlika) udolala. Druhý zápas Vítečka s Ondrou již vypadal lépe, ale naši kluci tahali celou dobu za kratší konec a zápas nezvládli. Posledním želízkem v ohni tak zůstali nejstarší účastníci turnaje Petr s Beanem, kterým je dohromady neuvěřitelných 97 let. Bohužel ani oni svůj zápas nezvládli a tím vyhasl oheň i pro poslední žraločí želízko.

Byť jsme měli v ochozech převahu, tak hráči na hřišti nepředvedli požadované výkony a neodměnili tak svoje věrné fanatiky. Nyní je čas se pokorně vrátit na písek a do posilovny, zlepšit fyzickou formu a na příštím turnaji uhrát lepší výsledky.

Všem volejbalistům zdar a Žralokům zvlášť!

Zapsal: Víteček alias Bazénkový princ