Polabská liga #2, aneb revival se, zdá se, zdařil
Aktualizováno: před 11 hodinami
Když byla v loňském roce vyhlášena Polabská liga - Revival, v mixu emocí okolo toho počinu měly své znatelné zastoupení také pocity obavy a nejistoty. Není divu. Odmlka byla vlastně několikaletá již před "Covidem". Nepřeberné množství více či méně (spíš méně) odborných názorů a článků navíc hlásalo rozklad zažitých návyků, nejen těch sportovně zabarvených, a do toho přišla samozřejmě reakce v podobně nových sociálních trendů.
V kontextu toho všeho se několik volejbalových nadšenců v poněkud nevelké obci na Kolínsku rozpomenulo, že ony turnaje, na kterých před skoro dekádou volejbalově a lidsky vyrůstaly, byly boží. To i přesto, že jsou spojeny s neustálým obvoláváním kamarádů, sháněním parťáků, ukecáváním bývalých i stávajících spoluhráčů, aby se je vůbec podařilo naplnit. Loňská vlaštovka však Polabskou ligu neudělá a tak letos se turnaje vykoumaly hned dva. Termín druhého padl na druhý srpnový víkend a bylo příjemné zjistit, že nějaká ta odřenina se v oněch sportovních návycích možná najde, ale rozložené tedy rozhodně nejsou.
Text je o trochu delší, než na co můžou být pravidelní čtenáři zvyklý. Proto neváhejte využít odkazů níže, které Vás přenesou ke kýženým kapitolkám. Startovní listiny naleznete zde.
Fotky jsou jako vždy dostupné ve fotogalerii na webu BVC Žraloci nebo na těchto odkazech:
Fotky ze soboty (Ženy/Muži)
Fotky z neděle (Mixy)
Děkujeme Lukynovi, že na nás otestoval svůj nový přírůstek do své sbírky foťáků. Malý disclaimer, trochu se s ním seznamoval a v sobotu raději v rámci testování fotil především bytosti sobě známé. Pro ostatní z toho plyne ponaučení: člověka s foťákem (a Lukše obzvlášť) vždy na úvod dne vyhledejte, seznamte se a ideálně pozvěte na něco k pití (limonádu třeba, mrk mrk). Jisto jistě se pak nejednou zjevíte v hledáčku jeho stroje.
Všem hráčkám a hráčům děkujeme za předvedené výkony jak v prvním, tak druhům klání letošní Polabské ligy. Za rok se můžete těšit na další turnaje, protože i když to pořádání zpravidla přináší jisté patálie, vždy stojí za to.
Všem Žralokům, kteří přišli hrát, pomoct, či se jenom podívat a zafandit děkujeme a jen houšť!
Kalendář na nadcházející sezónu Žraloci zveřejňují vždy v březnu/dubnu. Sledujte web, případně FB pro více informací. Taky jsme letos zprovoznili Žraločí občasník, tak ho můžete prubnout.
Omlouváme se, ale veškerou další propagaci svěřujeme lidové slovesnosti, protože nejlepší marketing je být popadnut parťákem, dát si pár setů, pivko, jakž takž vyspat, popadnout parťačku, dát si pár setů, tlačenku a v pondělí ráno si cestou do práce libovat jak jsem se jako řízek válel dva dny v dešti či parnu v písku a zběsile házel, či si jemně pohrávala s balónem.
Pac a pusu, Vaši Žraloci z Pňova-Předhradí
Zapsali: Anik & O.
--- jednotlivé texty pokračují níže ---
Shrnutí turnaje Žen - sobota 12.08.
Velký počin jde na vrub Žraločicím, které tentokrát napravily své zaváhaní z 1. polabské, kdy nesložily ani jeden pár a do boje nyní vyslaly ihned 3 domácí svěřenkyně. Doplnily je ženské páry z blízkého okolí, z Prahy, ale přijely i staré známé tváře až z Chodova (u Karlových Varů, zdravíme na západ!). Celkem se tedy o titul královen 2. polabské ligy utkalo 8 dvojic. Turnaj již od začátku probíhal velmi nevyrovnaným tempem. Skupina B se totiž rozhodla si turnaj užít naplno, takže diváci mohli vidět hned 4 tiebreaky, kde hráčky předvedly nekonečné výměny, ve kterých jim nebránily ani teploty převyšující 30 stupňů. Skupina A takový přístup nezvolila. Účastnice se beztak potutelně dohodly šetřit síly do vyřazovacích bojů a dohrály svou skupinu téměř o 2 hodiny dříve. Tento čas moudře využily k odpočinku ve stínu terasy. To však neznamená, že by ve skupině A neprobíhala zajímavá utkání. O ně se postaraly nejen domácí obhájkyně titulu, ale i nejmladší účastnice Laura, která ve svých pouhých 12 letech uměla prohnat leckterou zkušenou hráčku a pěkně soupeřkám zavařit.
Po krátké pauze na oběd se rozjely vyřazovací boje. Hrál se klasický křížek, tudíž první ze skupin se střetly s druhými a třetí se čtvrtými. Horní část pavouku, tedy semifinále, nepřinesla žádné překvapení. Obě utkání vyhrály páry, které skončily 1. ve skupině. Spodní část pavouku naopak překvapila, když neúnavné válečnice ze skupiny B zvítězily v obou zápasech a o 5. místo si zahrály odvetu ze skupiny. Miča s Elou opět vyzvaly Verču s Peťou. Souběžně s těmito boji ze rozjelo i finále a utkání o 3. místo. V něm nakonec zvítězila děvčata z Chodova, sestry Gergelyovy, která svými nechytatelnými kraťasy za síť překonala Álu s Aničkou. Do finále se k radosti všech žraloků probojovaly domácí Anik s Vendy alias Shetlandští poníci. Soupeřkami jim byly suverénní Blecha s Leňou, které ovšem nebyly o nic méně známé. Blechu Žraloci znají jakožto pravidelnou aktérku historických polabských a z Leni je již vlastně stabilní Kempařka. Finále přineslo vyrovnaný boj, který ke spokojenosti diváků dospěl až do tiebreaku. V něm bohužel vše vzali tzv. do teplejch Anik s Vendy, když soupeřkám víceméně darovaly celý set, při kterém jen stěží přendaly balón přes síť. Tím ovšem nechceme nikterak degradovat výkon vítězek, které neprohrály jediný zápas a tudíž si velmi zaslouženě odvezly domů trofej vítězek.
Shrnutí turnaje Mužů - sobota 12.08.
Do pánské části turnaje se přihlásila šestice párů, čímž bylo splněno pořadatelské minimum a turnaje mohl být v sobotu ráno bez okolků zahájen. Chlapci se rozlosovali do dvou skupin po třech a podobně jako u holek se hrálo podle Žraločího TM, na 3 vítězné sety do 11ti. Obhájci prvenství z první Polabké, bratrské duo Pepa a Petr Benešové se ve skupině A vyzvali dvojice Harley-Filip a Víteček-Lukyn. Oba páry statečně vzdorovali, ale vidina postupu rovnou do semifinále byla dostatečně silnou motivací, aby oba matadory podnítila k velmi soldiním výkonům. Pepu s Petrem tak čekalo jedno kolo potřebného odpočinku. Ostatní borci si to ještě rozdali mezi sebou a museli do předkola. Ze skupiny B nejlépe vyšel Nikita s Žeňou, kteří porazili jak Ondru s mladou puškou Honzou Filipem, kterého bedlivě sledoval kritický otec Vašek s o něco méně kritickou maminkou Janou, ale také Óňu s Máťou. Ti navíc poněkud nečekaně na úvod dne podlehli 1:3 na sety Ondrovi s Honzou. Úvahu o korelaci herního projevu Honzy a (ne)přítomnosti jeho rodičů zde rozvíjet raději nebudeme. Tak či tak, Nikita s Žeňou mohli jít na předčasný oběd a šetřit síly. Ostatní také čekalo předkolo.
Do prvního semifinále proti Pepovi s Petrem se po pětisetovém zápolení probili Lukyn s Vítečkem, když jim pátý set Ondra s Honzou v podstatě předali na zlatém podnose. Nikitu s Žeňou vyzvali Óňa s Máťou, kteří oklepajíc se z ranní krize, zdárně udolali Harleye s Filipem. Nikita s Ženou jim však v druhém semi nedovolili mnoho a když v prvním semi Lukyn pro zranění břišního svalstva nemohl po 1. setu pokračovat, finále bylo jasné. V zápae o 3. místo nahradil Lukyna Honza. Jsou přibližně stejně staří a v tomto věku potřebují oba hrát, hrát a zase jen hrát. Óňa s Máťou nic nenamítali, ale 3. místo nakonec v celku v suchym triku uhájili.
Finále bylo o něco dramatičtější. Všichni účastníci z řad Žraloků sice přáli Pepovi s Petrem vítězství, jak jinak. Současně si však byli vědomi nekonečného připomínání, jak "starci zase váleli" nebo jak "Polabská byla přece generálkou na divoký karty pořadatele", které by je v dalších (dlouhých) měsících neminulo při každém setkání na kurtech, i mimo ně. Jako by si to toho byl vědom i Nikita s Žeňou, kteří si nehodlali odvést nic jiného než prvenství. Bohužel pro ně, pošetřené síly ze skrečováného semifinále dovolili hrát bratrům velmi kvalitní a precizní volejbal. Po krásném finále tak nakonec všichni museli smeknout, někteří trošku zklamaně, a uznat, že letos prostě Pepa s Petrem hráli skoro jak za mlada.
Shrnutí turnaje Mixů - neděle 13.08.
Do nedělních mixů naskočilo ráno v 9:00 sedmero párů. Sehnat ještě onen 8. tým se Ondrovi na exhibičním zápase v malé kopané - SDH Pňov vs. TJ Předhradí v Areálu Dušana Pavlíčka v Pňově - nepodařilo. Petr Horák by býval šel, ale jeho případná parťačka z Kolína neměla čas. Přítomná sedmička tak byla rozřazena do dvou skupin. Los z klobouku rozhodl, že skupina A bude čtyřčlenná, skupina B potom tříčlenná.
Skupinu A relativně s přehledem a bez ztráty setu ovládli Markéta s Óňou, které z druhého místa v semifinále doplnili Venda s Ondrou. Domácí dvojice Jana s Filip a návštěva s Tábora Markéta s Michal tak museli do skupiny o umístění. Tu ze skupiny B rozšířili další místňáci, manželé Dobiášovi, kteří ráno odevzdali své tři dcery u babičky Bláži v Pňově a přišli změřit síly na pískové kurty do Předhradí. Naopak do semifinále se z prvního místa probili Vítečk s Mičou a ze druhého Víťa se Zajdou. Semifinálový křížek tak byl jistý.
Skupinu o umístění zdárně ovládli Markéta s Michalem, když se jim podařilo v Bažině udolat Filipa s Janou. Na konečném sedmém místě se pak svorně umístili manželé Dobiášovi. V prvním semifinále se naplnili papírové předpoklady, když Óňa s Markétou v hezkém zápase porazili Víťu se Zajdou. Naopak v druhém semi se Vendě s Ondrou zdařilo porazit jedničky za skupiny B Vítečka s Mičou a tak všechny 4 páry čekala odveta ze skupiny. V zápase o 3. místo se opakoval výsledek ze skupiny a na konečném třetím místě tak stanuli Miča s Vítečkem. Finále bylo o něco těsnější, ale Ondra poté v tie-breaku vyprodukoval o pár více chyb než jeho jmenovec po boku Markéty. Markéta s Óňou tak potvrdili opatrné očekávání a ovládli druhý turnaj Polabské.
Smeknout by se však slušelo nejen před vítězi, ale před všemi účastníky. V tropických vedrech, které celý víkend panovaly, by jistě nějaká forma zpochybnění našeho počínání našla opodstatnění. Nikdo však takto po celé dva dny ani na chvíli nezauvažoval, což je milé. Jistou zásluhu na tom však určit má i znovu objevení vyvedení vody na kurtu č. 3, které nabízelo instantní ochlazení a nebylo nutné pro něj chodit do venkovní sprchy za plotem. V jednu chvíli se tak dokonce stalo nebývalé, totiž že kurt 3, který je od nepaměti součástí oné "pňovské bažiny", byl málem oblíbenější než kurt 1. Každá Polabské sice přinese nějaká nové prožitky, ale to, že by někdo šel dobrovolně raději do bažiny než na jedničku, by našinec asi ani v nejdivočejších snech nepředpokládal. Tak či onak, Polabská ligo díky a za rok na viděnou.
